... aneb v unoru o mych Vanocich :)

Vsichni mi rikaji zabrzdi... ale ten vlak je tak rozjety, ze to neni nekdy ani mozne. Jde o priority, ale je jich tak moc. A tak se blizily svatky, svatky v klidu a miru... a ja je takove chtela mit. Mozna mi to do soucasne chvile nekdo neodpustil, ale nastesti to nedava moc hlasite najevo. Jedine, po cem jsem touzila bylo, mit klid a pohodu. Ridit se sama sebou a mit program ve svych rukou a prijimat nabizene a nabizet prijatelne.

A tak bylo... po 28 letech jsem nebyla u stedrovecerni tabule s rodici ale s prarodici. Nebyla slavnostne prichystana vecere, za to bylo teplo u krbu. Nebyl slavnostni pripitek, zato jsem mohla mit pomalu nohy na stole. Bylo to jine, premyslela jsem, zda jsem udelala dobre... ale kdyz jsem chtela a videla pohadku na Stedry vecer vcas, pod dekou a u plapolajiciho ohne, tak jsem byla rada. V ten den jsem byla se vsemi lidmi, co jsem byt mohla a nelitovala jedine minuty. Touzila jsem po pochopeni a respektu, ma milovana maminka to zvladla a jsem ji za to moc vdecna, a nejen za to...

Nebylo to v zadnem pripade o tom, ze jsem s rodici nechtela byt... partnera jsem v tu dobu nemela tak se nenabizelo jine reseni, ale bylo to o tom, ze jsem to proste chtela mit po svem. Pozvala jsem tedy rodice a druhou babicku k sobe, do bytecku, ktery jiz rok stastne obyvam, na prvni svatek Vanocni.  Vim, mam to tam male, ale chtela jsem aby vedeli, ze je mam rada, a ze s nimi na Vanoce chci byt a ze je chci pohostit i ja, lec to mohlo byt v tom malem prostoru trochu nepohodlne :)

Nuze... od rana do odpoledne jsem kmitala v kuchyni a misto pohadek se snazila vyrobit obcerstveni, tak, aby Ti, co cela leta hostili mne, byli na mne hrdi, ze jsem to minimalne od nich okoukala :)) Meli rizecky veprove i kureci, zapeceny kuskus v paprice, kureci smes na nachos se smetanou, tzaziky, kokosove kulicky, a dalsi dobrutky. Menu jsem vymyslela minimalne tyden a kolegyne v praci sdilely se mnou nadseni z nasledujicich reakci. 

Byla jsem na sebe opravdu pysna, delalo mi to radost, myslela jsem, ze to udela radost i hostum. Tech nakonec nebylo jen poskrovnu ale 6 a ja byla rada, ze za mnou prisli. Naskladali se ke stolu i do postele :) (gauc nemam). Babicka byla moc dojata, pry se uz muzu vdavat :)) bylo to moc fajn a prestoze nemam mycku, tak tohle nadobi se mi mylo s dobrou naladou :)

Tech pohadek jsem letos videla fakt hodne, uplne nejvic si uzila detskou radost s mymi malymi pribuznymi. A i kdyz jsem veskere cinnosti s prateli odnesla s nasledujici tydenni chripkou, tak to byly jedni z nejvic nejpohodovejsich Vanoc i kdyz fyzicky chybel braska, ktery to mel letos taky po svem, v zahranici.

 Vanoce totiz nejsou o prehnanem stresu, kupovani drahych darku a vyvarovani... jsou o tom byt s temi, ktere mate radi, smali se s nimi a radovali, povidali si a naslouchali a vedeli, ze jste tu jeden pro druheho. A tak jsem to mela ja a budu mit ted i nadale... verim, ze ty dalsi MOJE vanoce, s MYM stromeckem, se sklenenymi ozdobickami (ze srdicka darovane) budou zase o neco jine a presto obohacenejsi a krasnejsi.... protoze kazdy dalsi rok jsou vice a vice o zazitky a vzpominky radostnejsi.

Mejte se radi, respektujte se a komunikujte spolu!

Vase zamilovana Mishula